Nástěnka

Prodej pozemků pod našimi osadami se odkládá

Rozhodnutím Zastupitelstva města Opavy ze dne 12. prosince 2016 se odkládá prodej pozemků pod naší osadou i pod osadou ZO Kateřinky. Co to pro nás znamená a co se vlastně stalo?

Forma prodeje i jeho podmínky, tak jak byly představeny na poslední členské schůzi, se po sérii jednání podařilo výboru ZO Zátiší dojednat beze zbytku. Smlouva počítala s prodejem pozemků do spoluvlastnických podílů každého z nás a za ceny příznivější než byly dohodnuté na poslední členské schůzi a reflektující geometrikcý plán, vyhotovený pro obě osady.

Na zastupitelstvu města Opavy mělo být stvrzeno jen znění této smlouvy. Na diskuzi ke znění smlouvy však téměř nedošlo. Po vystoupení pana Dušana Těžkého (zahrada č. 12), a po vystoupení opozičních zastupitelů, došlo nakonec k odročení jednání o naší kupní smlouvě. Prodej byl zpochybněn.

Klíčové bylo zřejmě vystoupení pana Těžkého, který tvrdil, že „s kým se bavil, tak by do toho prodeje nešel“ a jednal za neurčitou skupinu zahrádkářů ZO Zátiší a tvrdil, že zahrádkáři nebyli informováni o průběhu prodeje ani o podmínkách, za kterých své zahrady kupují. Pan Těžký trval na tom, že jeho zahrada a další zahrady v břehu jsou nadhodnoceny.

Zastupitelstvo města si tak odročením vyžádalo přímé jednání se všemi zahrádkáři a nespokojilo se s usnesením členské základny prezentované výbory ZO Kateřinky a ZO Zátiší na společných jednáních. Má-li být plánovaná kupní smlouva tedy odsouhlasena, je nutné se v dostatečném počtu členů sejít a dát tuto vůli ještě jednou najevo na mimořádné členské schůzi MIMOŘÁDNÉ INFORMAČNÍ SCHŮZCE, kterou společně naplánují výbory ZO Kateřinky a ZO Zátiší.

Je to krok, který pro obě osady znamená zásadní zdržení a zkomplikování cesty prodeje pozemků, stejně tak jako znamená další náklady spojené s odložením celého procesu. Stejně tak je možné, že tato blamáž ze strany jednoho našeho člena zcela zhatí naši snahu, o odkup pozemků, obzvláště kvůli komplikované politické situaci.

Otázky potřebné projednat na mimořádné členské schůzi MIMOŘÁDNÉ INFORMAČNÍ SCHŮZCE jsou:

  • Které zahrádkáře jmenovitě pan Těžký zastupoval a kdo nesouhlasí s prodejem pozemků? A proč? A existují vůbec takoví zahrádkáři kromě pana Těžkého a paní Cihlářové?
  • Bude nutné vypořádat případné nejasnosti se zněním smlouvy, pokud vůbec existují. Pokud ano, je nutné, aby to zahrádkáři řekli a nenechávali si to na zastupitelstvo! (Dosud evidujeme pouze připomínky od pana Těžkého a paní Cihlářové, které výbor vypořádal).
  • Byť se to může jevit jako triviální, je nutné se ujistit, že jsou zahrádkáři připraveni a schopni za své zahrady zaplatit vypočtenou kupní cenu.

Výbory ZO Zátiší a ZO Kateřinky jsou a budou připraveny diskutovat a vysvětlovat všechny nejasnosti spojené s prodejem i zněním kupní smlouvy, je nutné ale tyto připomínky projednávat včas, sledovat dění spojené s prodejem (ať už na nástěnkách, v osadách anebo na webových stránkách www.zatisi.eu) a být v této věci aktivní. Obzvláště, pokud máte jakékoliv pochybnosti.

Uvědomme si, že veřejná vystoupení, obzvláště na zastupitelstvech, mohou mít zcela zásadní dopad na průběh a podmínky smluv a prodeje, včetně toho, že my všichni zahrádkáři nyní společně poneseme náklady spojené se zdržením tohoto prodeje.

Memento na závěr: Uvědomme si, že členové obou výborů obětovali neuvěřitelné množství času a úsilí v diskuzi s úředníky města a s jeho vedením. Desítky hodin vyřizování, diskutování a hledání řešení pro věc, která se mnoho let zdála neřešitelnou. Pro nás pro všechny, pro společnou věc. Je to čas, který se nedá v rámci odměn výboru ani náhodou měřit. Pokud je tedy mezi zahrádkáři kdokoliv, kdo si myslí, že to umí udělat lépe, že by to zařídil lépe, a že by vyjednal lepší podmínky, vždy byl a je prostor na to, aby se ozval a nabídl pomocnou ruku. Kritici, křiklouni a stěžovatelé se vždy najdou. Ale kdo z nich kdy nabídl, že pomůže, poskytne svůj čas a své síly jinak než ke kritice?

<< Go back to the previous page

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich